Stabilní katastr byl v českých zemích předchůdcem pozemkového katastru. Jedná se o detailní, tehdy papírové, mapy, které zachycovaly pozemkové a majetkové souvislosti. Stabilní katastr se vytvářel v letech 1826 až 1843 a byl používán na měřítku 1 : 2 880, což znamená, že byl velmi podrobný.
Na těchto ručně kreslených mapách můžeme vidět domy, pozemky a různá místa s velkou přesností. Nejkvalitnějšími mapami stabilního katastru byly takzvané císařské otisky, které byly zpracovávány napříč českými zeměmi povinně.
Mapy stabilního katastru byly rozsáhlé. Každé katastrální území tedy bylo zachyceno na více mapových listech. V dolní části listu pak byla přehledová mapa, která zaznamenávala klad listů.
Mapy stabilního katastru jsou historicky velmi cenné, protože nám ukazují, jak se naše okolí proměnilo a jak vypadalo v dávné minulosti. Mapy se následně vyvinuly do podoby novějšího Pozemkového katastru, které již byly georeferencovány. Pokud chceme najít nějakou památku nebo místo, musíme porovnat tyto staré mapy s novějšími, které jsou přesnější a digitálně zpracované. V dnešních digitálních mapách lze kdykoliv nahlížet do katastru nemovitostí.