Stereofotogrametrie z leteckých snímků je technika zpracování a analýzy, která se využívá k tvorbě 3D modelů a 3D map z párových snímků pořízených z leteckých prostředků. Tato metoda se zakládá na principu využití dvou snímků pořízených ze dvou různých perspektiv. Pro zpracování používá specializovaný software a brýle pro virtuální realitu, nebo zrcadlovou sestavu obrazovek.
Proces stereofotogrametrie začíná tím, že se pořídí dvojice snímků stejného objektu nebo scény ze dvou odlišných úhlů nebo poloh - tzv. stereoskopický pár. Tyto snímky mohou být pořízeny například z letadla nebo dronu, případně z kamery umístěné na stativu. Poté se tyto snímky analyzují pomocí speciálního software, který detekuje shodné body na obou snímcích.
Za použití paralaxního posunu a známých geometrických parametrů kamery nebo dronu může software vypočítat trojrozměrné souřadnice těchto shodných bodů. Výsledkem je třírozměrný model, který rekonstruuje tvar a polohu objektů nebo terénu na základě získaných dat.
Stereofotogrametrie má široké uplatnění v mnoha oborech, jako je geodézie, kartografie, archeologie, urbanistika, stavebnictví, geomorfologie a další. Tato technika umožňuje rychlé a efektivní získání třírozměrných informací o velkých oblastech, což významně pomáhá při plánování, analýzách a vizualizaci různých projektů a scénářů.
Pomocí detailní stereofotogrametrie lze efektivně provádět velmi podrobná měření objektů viditelných na leteckých měřických snímcích s geodetickou přesností. Například polohopis komunikací, zaměřování střech, venkovní pasporty, či jiné úlohy. Není přitom nutné, aby stereo operátor lokalitu navštívil, protože pracuje s čerstvými snímky z klidu své kanceláře.