Shapefile je jeden z nejrozšířenějších formátů pro ukládání vektorových geodat. Formát Shapefile vyvinutý společností ESRI se stal standardem pro výměnu GIS dat mezi různými aplikacemi a systémy. Shapefile kombinuje geometrické informace s atributovými daty a je podporován prakticky všemi GIS nástroji na trhu.
Shapefile není jeden soubor, ale kolekce několika souborů se stejným názvem a různými příponami. Každý soubor má specifickou funkci a společně tvoří kompletní datovou vrstvu. Formát vznikl v 90. letech u společnosti ESRI a rychle se rozšířil díky své jednoduchosti a široké kompatibilitě.
Klíčovou vlastností je, že Shapefile ukládá pouze jeden typ geometrie na vrstvu – buď body, linie nebo polygony. Toto omezení zajišťuje jednoduchost formátu, ale znamená to, že pro různé typy objektů potřebujete samostatné soubory.
Kompletní Shapefile dataset se skládá z několika souborů. Tři komponenty shapefile jsou povinné a bez nich data nefungují:
Volitelné soubory rozšiřují funkcionalitu a řeší praktické problémy:
Bodová geometrie se používá pro jednotlivé objekty jako GPS souřadnice, značky nebo prvky infrastruktury. Typickým příkladem jsou polohy lamp veřejného osvětlení v pasportu sítí nebo hydranty.
Čárová geometrie reprezentuje liniové prvky jako silnice, řeky, elektrické vedení nebo hranice. Často se používá pro trasování inženýrských sítí v digitálních technických mapách.
Polygonová geometrie zobrazuje plochy jako budovy, pozemky, správní jednotky nebo zóny využití území.
Většina GIS aplikací umí Shapefile načíst přímo bez konverze. V QGIS stačí přetáhnout soubory do mapového okna, v ArcGIS použijete funkci Add Data. Při exportu dat ze svých projektů můžete zvolit Shapefile jako univerzální formát pro sdílení s ostatními uživateli.
Důležité je dbát na kompletnost souborů – pokud chybí některý z povinných souborů, data se nenačtou. Rovněž doporučujeme vždy zahrnout soubor .prj s definicí projekce, aby se data zobrazila na správném místě.