Letecká fotogrammetrie představuje geodetickou metodu, při které není geometrický tvar části zemského povrchu určován přímo na terénu, ale na záznamu tohoto povrchu získaném ze vzduchu. Při letu je na létajícím nosiči umístěno snímací zařízení, které pořizuje snímky. Schopnost fotografického snímku zaznamenává celou oblast zájmu během zlomku sekundy.
Letecká fotogrammetrie je nenahraditelná při dokumentaci rychle se měnících událostí, jako jsou povodně, vichřice, požáry a podobně. Je také nezastupitelná v obtížně přístupných nebo nepřístupných oblastech, kde nelze využít jinou měřicí metodu.